Chceme-li se zmínit o historii knihovny v Rájci-Jestřebí, musíme nejdříve nahlédnout do dějin místních spolků. Údaje jsme čerpali z kronik a od pamětníků. Bohužel se někdy neshodují. Proto jsou naše dějiny jen střípky dávné historie.
První zmínka o čtení a knihovně v Rájci je zaznamenána 3.6.1868, kdy byl založen čtenářský spolek Rastislav.Měl 35 členů, ale záhy zanikl. Rozvoj knihovny nastal za starosty a obchodníka A. Jablonky kolem roku 1870.
Samotná obecní knihovna byla otevřena v r. 1900. Začátkem 20. stol. působil v Rájci studentský vzdělávací kroužek, který měl také svoji vlastní knihovnu. Zanikl v roce 1920 a knihy byly přeřazeny do obecní knihovny.
V roce 1918 sídlila knihovna v jedné třídě tehdejší měšťanské školy (dnes soukromé rájecké gymnázium na ulici Komenského). Dne 21.10.1929 převzala veřejnou knihovnu pod svou správu obec. Dosud ji obstarávalo kuratorium z členů zakládajících spolků. Do knihovní rady byl zvolen H. Rakovník a B. Večeřa. Během roku knihovnu navštívilo 190 čtenářů, na jednoho připadalo 20 vypůjčených knih.
Ve třicátých letech měla jednota Orel svoji vlastní knihovnu. Nejprve zřejmě sídlila v Dolní ulici u Horálků (dnes ulice Jurkova) a později v restauraci Kopeček. Hostinec patřil rájeckému velkostatku, pronajímali jej A. Sedlákovi a ten propůjčil jednu místnost Orlu na knihovnu.
V roce 1936 měla obecní knihovna 1400 svazků knih. Před okupací se půjčovalo ve staré škole(dnes budova městské knihovny). Za okupace vedl knihovnu Josef Bezděk a fond čítal 720 knih. Jistě tušíme proč. Mnoho svazků muselo být vyřazeno na rozkaz německých úřadů a většina byla rozdána českým lidem.
Po válce se fond přestěhoval do budovy MNV a měl 1500 svazků. Knihovníkem byl od roku 1945 Vladimír Klein, úředník. Svazky se hojně nakupovaly a v roce 1955 vlastnila knihovna již 3500 knih a panu Kleinovi pomáhaly při půjčování tři učitelky. Kronika uvádí, že v roce 1956 se půjčovalo 1x týdně, nakoupilo se 300 svazků knih a knihovnu navštívilo 640 občanů. Rok 1958 byl přímo rekordní. Knihovna připsala do svého fondu 2750 svazků v hodnotě 1600Kč, uspořádala 5 besed a jednu výstavu. V kronice jsme zjistili, že v roce 1959 pomáhají panu Kleinovi čtyři učitelky – Vitouchová, Skotáková, Čermáková, Veselá.
V dalších letech nacházíme v kronikách jen statistické údaje o výpůjčkách a čtenářích. Až v roce 1965 jsme nalezli zmínku, že knihovna byla přestěhována do budovy staré školy (dnešní knihovna) a měla dvě samostatná oddělení – pro děti a pro dospělé. O rok později se stal vedoucím knihovníkem Josef Bezděk. Knihovna vlastnila 6536 svazků.
Významným rokem byl rok 1970. Knihovna byla profesionalizována tzn., že funkci knihovníka převzal odborný pracovník PhDr. Karel Achrer. Po stránce knihovnické-odborné spadaly všechny profesionální knihovny okresu pod Okresní knihovnu v Blansku a správcem budovy byla obec. Knihovník Městské knihovny v Rájci-Jestřebí zajišťoval nové knihy pro tehdy ještě samostatné fondy obcí Holešín, Karolín a Jestřebí . Ovšem každá obec měla svého knihovníka. Rájecký knihovník vedl také knihovnické středisko. Okresní knihovna v Blansku nakupovala knihy pro malé obecní knihovny, zpracovala je a odvezla na knihovnická střediska. To vlastně byly větší profesionální knihovny, které zajišťovaly půjčování knih svým blízkým vesnicím.
Zprofesionalizování knihovny umožnilo rozvinout větší spolupráci se školou i jinými místními spolky, začaly se pořádat besedy a různé přednášky. V budově byla využívána i velká prostora dnešní výstavní síně a od roku 1972 se konaly výstavy i setkání se spisovateli. Např. v roce 1974 navštívil Rájec Jaromír Tomeček a redaktor Rovnosti.
Provoz samotné knihovny v Rájci pomáhaly zajišťovat aktivistky – učitelky a úřednice – paní M. Vopršálová, A. Skotáková, A. Klimková, V. Frantelová, M. Musilová.
Knihovna se rozrůstala a pořádala stále více akcí. Kronika ale uvádí jen suché statistické údaje. Až v roce 1980 najdeme zmínku o vybudování ústředního topení a zřízení poboček v Holešíně a Karolíně. Obcím se přestal nakupovat samostatně evidovaný fond a dostávaly svazky z Rájce. V roce 1983 získala městská knihovna darem Vladíkovu knihovnu.
Knihovna v minulosti vybírala poplatky za jednotlivý půjčený svazek, později se tyto poplatky zrušily a v roce 1991 byly zavedeny poplatky nové a to roční poplatek pro dospělého čtenáře 10Kč, pro důchodce a děti 3Kč.
V roce 1996 odchází do důchodu PhDr. Karel Achrer a do knihovny nastupují dvě knihovnice – Pavla Šamonilová a Zdeňka Miholová. Místa dobrovolných knihovníků na pobočkách byla zrušena a půjčování v obcích zajišťují rájecké knihovnice.
Na podzim roku 1997 byl do knihovny pořízen první počítač s knihovnickým programem Maks firmy FPO Blansko. Tímto počinem odstartovala automatizace rájecké knihovny a po zpracování všech svazků knih a časopisů se v půjčovně pro děti rozběhlo půjčování knih pomocí počítače. Nový systém zrychlil a usnadnil komunikaci se čtenářem a zpřehlednil fond knih.
Po čase systém Maks zastarával, nevyvíjel se a neaktualizoval podle potřeb knihovníků a čtenářů, proto město v roce 2003 zakoupilo nový systém Clavius. Používá jej 70% veřejných knihoven republiky a především je stále novelizován.
Od roku 2005 mají děti i dospělí v obou odděleních k dispozici počítač s internetem i katalogem knihovny.
I samotná budova doznala za poslední léta řadu změn. První velkou rekonstrukcí prošla výstavní síň, kde musela být opravena elektroinstalace, omítky a především uhnilé podlahy. Oddělení pro děti jsme rozšířili o vstupní místnost, která se dříve využívala zčásti na balení knih a zčásti jako sklad fondu levných knih. Tím se otevřel prostor pro instalaci tzv. hříbku – pódia, které nahradilo neustálé nošení židlí z oddělení do oddělení při besedách pro školy. Pořídily se také jiné regály – vyřazované ze staré budovy Městské knihovny Blansko.
Po vnitřní rekonstrukci prvního patra budovy přišla na řadu fasáda. Ovšem nic není tak jednoduché jak se zdá, zvlášť u starých budov. Naše je z roku 1874. Hned v roce 1998 jsme měnili kotle, protože byly prorezavělé a protékaly. Okapy se prokázaly též jako nefunkční a místo septiku jsme měli trativod. O rok později začalo zatékat do budovy a polovina střechy se musela vyměnit. Sociální zařízení neodpovídalo hygienickým předpisům a prošlo kompletní rekonstrukcí v obou patrech.
Po roce 2000 se začaly propadat podlahy v oddělení pro dospělé, vlhkost stoupala po stěnách v oddělení i ve skladu. Takže v roce 2002 jsme obě místnosti vystěhovali a provedli obnovu omítek a podlah. Postupně se podařilo vyměnit nábytek v oddělení pro dospělé, zmizely staré stropní regály a místo nich máme krásné dřevěné regály, dostupné všem.
V roce 2013 proběhla výměna oken v prvním poschodí budovy, v únoru 2014 v přízemí - oddělení pro dospělé, sklady.
Knihovna v Holešíně sídlila zpočátku v tzv. holobytě. Bez vody, sociálního zařízení, jen s obyčejnými kamínky na tuhá paliva. V těchto podmínkách jsme půjčovali dva roky. Potom byl v obci vystavěn obecní dům a knihovna se přestěhovala do přízemí budovy. Sociální zařízení i voda byly k dispozici, jen knihy musely být uzamčeny do skříní, protože v obecním domě probíhaly různé oslavy a schůze a ztrátu knih nikdo nezaručil. Později se v podkroví vybudovaly dvě místnosti – klubovna a knihovna. Po tomto stěhování jsme do knihovny pořídily starší pěkné regály, děti ji vyzdobily a Holešín má důstojný stánek kultury. A lidé jej opravdu využívají.
Městská knihovna
Rájec-Jestřebí
Komenského 620
67902 Rájec-Jestřebí
Tel.: 516 432 152
Mobil: 737 328 976
Dětské oddělení: 515 557 631
Dospělé oddělení: 515 557 632
Kancelář: 515 557 634
Email:
knihovna@rajecjestrebi.cz
Mohlo by Vás zajímat